Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
Regionální vlastivědná periodika a jejich význam pro poznání českého epigrafického fondu
Roháček, Jiří
Regionální vlastivědná periodika mají velký význam i pro epigrafická studia nadregionálního charakteru. Je to dáno zvláštním charakterem nápisových pramenů a jejich spojením s uměleckými díly či památkami hmotné kultury. Tento fakt přináší vysoce hodnotnou interpretační potenci, na straně druhé predestinuje mimořádně obtížnou fyzickou dostupnost. Ta spolu s náročností restituce často poškozených textů jen zřídka umožňuje účelový terénní výzkum většího rozsahu a vyžaduje práci s různými typy sekundárního zpřístupnění nápisů. Významným zdrojem jsou zde i regionální vlastivědná periodika, kde je mnoho materiálu skryto v primárně neepigrafických statích. Jejich správné bibliografické a jiné zpřístupnění vkládá důležité kaménky do mozaiky sekundárních zdrojů pro nadregionální epigrafický výzkum. Výtěžnost těchto statí by naopak zvýšilo dodržování alespoň nejzákladnějších edičních zásad.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.