|
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
|
|
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
|
|
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
|
|
Regionální vlastivědná periodika a jejich význam pro poznání českého epigrafického fondu
Roháček, Jiří
Regionální vlastivědná periodika mají velký význam i pro epigrafická studia nadregionálního charakteru. Je to dáno zvláštním charakterem nápisových pramenů a jejich spojením s uměleckými díly či památkami hmotné kultury. Tento fakt přináší vysoce hodnotnou interpretační potenci, na straně druhé predestinuje mimořádně obtížnou fyzickou dostupnost. Ta spolu s náročností restituce často poškozených textů jen zřídka umožňuje účelový terénní výzkum většího rozsahu a vyžaduje práci s různými typy sekundárního zpřístupnění nápisů. Významným zdrojem jsou zde i regionální vlastivědná periodika, kde je mnoho materiálu skryto v primárně neepigrafických statích. Jejich správné bibliografické a jiné zpřístupnění vkládá důležité kaménky do mozaiky sekundárních zdrojů pro nadregionální epigrafický výzkum. Výtěžnost těchto statí by naopak zvýšilo dodržování alespoň nejzákladnějších edičních zásad.
|